5. lekce elfštiny - duševní a charakterové vlastnosti mluvících bytostí

22. srpna 2008 v 12:08 | Galadriel |  Výuka elfštiny
5. lekce
1. V předchozích lekcích jste měli možnost se naučit tvořit jednoduché větičky o přírodě s užitím slovesa "ná" - je; nejjednodušší množné číslo (quenijština má celkem tři!), tvoření přídavných jmen slovesných a třetí stupeň přídavných jmen (ostatní se nedochovaly). Slovní zásoba této lekce vám umožní pohovořit také o duševních a charakterových vlastnostech mluvících bytostí ve vašem okolí, tedy např.:
Nildor nar alassie.
Mamil ná anvoronda.
Abyste však měli možnost vyjádřit svůj obdiv a lásku přímo jim, naučíme se používat slovesa ve druhé osobě:
- tvary pro všechny osoby se většinou tvoří přidáním osobní koncovky za sloveso. Pokud slovesný kmen končí na souhlásku, váže se přes i
- tvar pro druhou osobu množného čísla (a pro vykání) je -lye (nebo zkráceně -l). Protože dlouhá kmenová samohláska jednoslabičných slov se přidáním koncovky většinou zkracuje, je tvar slovesa být pro druhou osobu "nalye". Můžeme tedy svým nejbližším říci například:
Nalye/nal finya, polda, moina, handa...
- familiérní forma druhé osoby je žel mnohem, mnohem méně jistá než zdvořilostní. Nedochoval ase z toho prostého důvodu, že elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům. Protože bychom měli při používání quenijštiny činit totéž, vystačíme si naštěstí v mnoha případech s vykáním. Pro členy nejbližší rodiny však tykání rozhodně potřebujeme - možná tedy zní: delší tvar natye, kratší tvar nat.
Zkuste tedy své bližní trochu pochválit, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Pokud ovšem toužíte si osvojit i slova pro negativní vlastnosti a přitom nezačít bezhlavě kritizovat, zkuste to pomocí slovesa "nebýt": "není"=ume, "nejste"=umilye/umil, "nejsi"=umitye/umit
Perinor umir alte.
Orqui umir faile.
I hildo ume handa, nan voronda.
Málo, umilye verya, nan nilda, moica ar tiusima. Hanta.
Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak) (varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala-) a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)
firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný
saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý
vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra
(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)
2. Až se pustíte do těchto úkolů, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit:
-a- V quenijštiněčasto může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je tato řeč opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.
Nejobvyklejší koncovky: přídavná jména a
podstatná jména
mužský rod o
ženský rod e
(přičemž rod někdy rozlišuje význam)
(slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.)
Příklady:
helce=led helca=ledový
nende=jezírko nenda=vodnatý, mokrý
fírima=smrtelný fírimo=smrtelník fírime=smrtelnice
linda=pěkně znějící lindo=zpěvný pták linde=melodie
Zneužití:
Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.
-b- Další obvyklé koncovky přídavných jmen
apřipojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea)
alda=strom aldea=stromy porostlý
laure=zlaté světlo laurea=zlatě zářící
caure=strach caurea=bázlivý
ima
ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":
íre=touha írima=touženíhodný
mele=má rád melima=milováníhodný
ista=vědomosti istima=učený
pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":
furu=lež, lže fúrima=prolhaný
fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný
(Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!)
Zneužití:
Tak například ze slovesa care, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit cárima, pracovitý - i když u elfů by toto slovo znamenalo především (pokud ne výhradně) "tvořivý". "Care" znamenáv první řadě "tvořit"a pracovitost bez jiskry by pro elfa byla asi nesrozumitelná.
A ještějeden nápad, tentokrát už opravdu hodně "tvůrčí": pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima
-c- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...) zdroj:www.jcsoft.cz
Slovní zásoba
VLASTNOSTI MLUVÍCÍCH BYTOSTÍ
vznešený
tára S,LR,WJ
vyrovnaný, pokojně (a především vnitřně) vznešený (pův. "jasný")
calaina [kalaina] QL
šlechetný, štědrý, spravedlivý
faila PM
(příb. se slovem "fea" - ten, kdo má "duši" dominantní nad tělem)

opovrženíhodný, nízký, špatný
faica [faika] LR
dobrý (o mluvících bytostech či charakteru, též požehnaný
mána LR
zlý
ulca [ulka] QL, úmea LR
správný, přímý
téra LR
zákonný, normální
sanya [sanja] LR
křivý, nesprávný
raica [raika] LR,VT
křivý, možná i převrácený, zvrácený, tvrdošíjný
hwarin [farin] LR
mužný, dospělý, zdatný
vea LR
odvážný
verya [verja] LR
pevný, věrný, (vy)trvalý
sanda LR
pevný, silný, nepohnutelný
tulca [tulka] LR
věrný
voronda UT,LR
vytrvalý, trvanlivý
voronwa UT,LR
bdělý
tirinwa QL
zrádný, vychytralý
carpalima [karpalima] QL. Mírná odchylka od standartních hláskoslovných pravidel, ale uvádím to slovo, protože je dost potřebné...
ustrašený, bázlivý
caurea [kaurea] QL
strach
caure [kaure] QL
může (především fyzicky)
pole, kořen pol- LR
tělesně silný
polda LR
touha
íre LR
krásný, milý, touženíhodný
írima LR
touha, smyslná žádost
milme LR
chtivý, smyslný
mailea LR
přehnaný, přílišný
maira LR
touha, nenasytnost
milme LR
chtivý, nenasytný
milca [milka] LR
známý, milý
moina LR
něžný
amalda QL
mírný, tlumený, laskavý, něžný
moica [moika] GL
srdečný, laskavý, "vyzařující teplo"
laucima [laukima] podle QL
posiluje, potvrzuje (např. výpověď), potěšuje
tiuta QL
posílení, posila, potvrzení, útěcha
tiutale QL
útěšný, utěšující, ulehčující
tiusima QL
miluje
mele, kořen mel- LR
milovaný
melda, melin LR
milenec
melindo LR
milenka
melisse LR
přítel (velmi blízký)
málo LR
láska
melme LR
má rád
nile, kořen nil- podle LR
přátelský, milující
nilda LR
přítel, kamarád
nildo LR
přátelství
nilme LR
nenávidí
teve, kořen tev- QL
nenáviděný
tevin QL
hádá se, má spor
costa [kosta] LR
nepřátelský
cotya [kotja] LR
nepřítel
cotumo [kotumo] LR
zahořklý
nartya [narča] podle QL
pokojný, klidný, nehybný
rua QL
tichý, klidný, nehybný
quilda [kwilda] QL
bezcitný (doslova "se srdcem z křemene")
sincahonda [sinkahonda] LotR
divoký
verca [verka] LR
divoch: hravan (=kdokoli mimo Atani. Význam: ten, jehož "fea" není dominantní nad "masem", t.j. tělesnými impulsy. Pravým opakem, t.j. označením toho, kdo má výrazně dominanatní duši, je "faila", viz výše.) WJ
krutý
nwalca [nwalka] LR
spěch, násilí, hněv
orme LR
spěšný, možná i ukvapený
orna LR
neochotný (podst. jm.)
avar WJ,LR
m
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama